Pro mě osobně je strašně příjemný vědět, jaká spousta lidí tady bigbítem žije.. Tom KV

Nedělní chvilka filosofie (10)

5. června 2011 v 3:32 | Číňan |  Nedělní chvilka filosofie
A je to tady, coby číňan musím také zmínit filosofii Číny. Bude to asi na dvakrát, a tak se necháme překvapit.

Čínská filosofie 1.
Starověká čínská filosofie je v první řadě zastoupena filosofem, jehož jméno Konfucius (551 - 479 př.n.l.) je latinizovaná podoba jména Kchung-fu-c', což v překladu znamená Mistr z rodu Kchung. Jedná se pravděpodobně o nejvlivnějšího čínského filosofa vůbec, jehož vliv na čínskou kulturu, ale i na celou východní Asii je zásadní.

Konfucius a jeho filosofie
Konfucius je ve své filosofii primárně zaměřený na člověka a jeho praktický život. Nevěnuje se logice ani metafyzice. V oblasti metafyzických problémů (například v otázce posmrtného života) se myslitel projevuje jako agnostik, tj. člověk, který zastává názor, že určitou věc nelze poznat, nebo nelze prokázat její existenci, nebo ji lze lehce zpochybnit. Nejčastěji uplatňováno na "nepoznatelnost" Boha.
Na prvním místě stojí blaho lidu. Tomu je podřízená celá Konfuciova sbírka zásad chování a mravních příkazů. Jako mravní ideál vidí Konfucius ne asketického světce, ale člověka, který získal pravou životní moudrost. Je to člověk ctnostný, poctivý, upřímný, schopný formovat sebe sama. Vnitřní a vnější stránka jeho osobnosti jsou v rovnováze. Za dokonalou ctnost přitom Konfucius považuje lásku k bližnímu podpořenou zlatým pravidlem: "Co nechceš, aby druzí činili tobě, nečiň ty jim." Tím se konfuciánská etika stává příbuznou etice křesťanství.
Mravního ideálu může dosáhnout jakýkoliv ušlechtilý člověk, který se jím stává, když dodržuje-li normy chování založené na vzájemné lásce, spravedlnosti, moudrosti, mravnosti a upřímnosti. K jejich dodržování se vede výchovou a sebezdokonalováním, vždy však nenásilně. Svým vlastním úsilím a činností může člověk utvářet svůj osud.
Konfucius žil v době mravního rozvratu a vnášení relativity do morálky a tradic, a proto vyzýval lidi, aby se vrátili ke kultuře svých předků. Kult minulosti je výraznou myšlenkou jeho světonázoru. Morálním a politickým ideálem je "ušlechtilý blahodárný muž." Vztah vládců ke svému lidu Konfucius postavil na příkladnosti. Vládce má být mravním ideálem - vzorem pro lid, který nesmí vládnout despoticky. Když bude vládce spravedlivý, lid bude poslušný. Lid však má být lidem, který se poslušně vládcovi poddává. Zde je možno postřehnout Konfuciovy snahy o filosofické podchycení uspořádání čínských států. Konfucius se ve své sociální a politické filosofii nevyhnul ani názorům na čínský pedagogický systém. Jeho myšlenky ovlivnily čínské školství na celá následující století. Zdůrazňuje v nich výchovu ne k vědomostem, ale výchovu k uměleckému cítění - zejména pak k hudbě. A samozřejmě podpořil i výchovu ke slušnosti a mravnosti, protože ty považoval za základ pro život v míru, poctivosti a blahobytu.
Po působení velkých Konfuciových žáků se na přelomu tisíciletí konfucianismus transformoval na náboženství.

Konfuciův žák Mencius
Meng-c' (371 - 289 př.n.l.; latinizovaná forma Mencius) je nejvýznamnější žák Konfucia, respektive učenec konfucianismu. Vycházel z nauky svého mistra, avšak rozešel se s ním v některých bodech politické filosofie.
Mencius chápe lidskou přirozenost jako vrozené dobro. Člověk je dobrý, má čtyři vrozené vlastnosti - pocit solidarity, pocit hanby, skromnost a schopnost odlišovat pravdu od lži. Projevem dobré přirozenosti člověka je jeho svědomí. Avšak nedokonalost společenského pořádku a omyly vládců dokážou člověka zkazit. Proto Mencius podrobuje politickou kulturu čínských zemí silné kritice. Avšak i mimo nápravy společenského zřízení musí člověk sám odhalovat svoje schopnosti, aby našel příčiny neúspěchu a zla. Jako řešení nepříznivé politické situace, která kazí mravní charakter člověka, Mencius schvaluje právo lidu na svrhnutí vládce, který není mravním ideálem a vzorem. Avšak i on se drží přísného pacifismu, jako jeho mistr Konfucius a odmítá válku. V této souvislosti je vhodné připomenout, že vůbec všechny tyto čínské filosofie přetransformované na náboženství jsou v zásadě mírumilovné a tolerantní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

MF DNES